Life is too short to worry about stupid things... and people! So just smile :)

Hledá se člověk

27. února 2016 v 19:51
Krásný den, říkají mi Lucmofo a vítám vás v dnešní době. Době, kdy se lidé už nechovají jako lidé a nikdo nemá na nic čas - každý někam spěchá a přitom nic nestíhá. A já si tu jen klidně sedím, piju svůj pravidelný šálek čaje a nemůžu pochopit proč.


Nejvíce mě ale mrzí, že lidé spolu už ani pořádně nemluví, a když ano, tak pouze přes sociální sítě pomocí smajlíků a zkratek. Přiznávám, že nenávidím krátké nebo nesmyslné rozhovory co nikam nevedou! Nepřijde vám krásné, když si s někým povídáte a on se na vás usmívá? Když se vám dívá do očí a ukazuje tak, že vám věnuje svou plnou pozornost? Dává vám najevo, že s vámi rád tráví čas? To je pro mě pravým smyslem komunikace.

Hledám člověka, který se mnou bude rád mluvit o atomech, smrti, mimozenšťanech, sexu, magii, smyslu života, vzdálených galaxiích, hudbě, dětství, strachu nebo o tom, co ho udrží v noci vzhůru! O čemkoliv! Mám ráda lidi s hloubkou, co se vyjadřují s emocemi a ne jako roboti. Pokud mi někdo napíše zprávu "Cs jks mas", tak si říkám, jestli ten člověk opravdu chce vědět jak se mi vede a jestli má vůbec cenu odpovídat. (Nebo jen napsat "Lol fajn, ct?", protože mám určitou šanci, že tohle jeho zaneprázdněný mozek pochopí...)

Hledám člověka, co má vlastní názor a nemá problém akceptovat názor druhých ikdyž je naprosto protikladý tomu jeho. Setkávám se s tím často - někdo otevřeně řekne, co si o tom myslí a druzí na něj začnou skoro až křičet, protože ONI mají jiný názor a ONI mají přece pravdu! Každý z nás je jiný, tak proč si to neuvědomit a uštědřit si tím tolik problémů?

6 + 3 = 9
Ale někdo může říct: 5 + 4 = 9
Přemýšlí jinak než vy - je to snad špatně?

Hledám člověka, co dělá věci s láskou a vášní, ne protože musí. Je opravdu hezké pozorovat někoho, koho práce baví a má ji rád. Hledám někoho, kdo nemusí ponižovat ostatní lidi okolo sebe aby se on sám cítil lépe. Hledám člověka, který umí projevit své city a názory. Hledám člověka, ne ovci v davu.

Občas se ze zvědavosti podívám na večerní zprávy, které avšak hodně rychle vypínám, protože 95% reportáží je jen o katastrofách, násilí, tragédiích a nebo sobeckosti. Proč nemůžeme všichni žít na jedné planetě, respektovat se a navzájem si pomáhat? Někdo mi řekl: "Jsi blázen - něco takového prostě nejde!" Ale proč?
Přestože každý vyrůstá s jinou kulturou, má jinou barvu pleti, sexuální orientaci nebo náboženství? Pořád jsme všichni tvořeni z masa a kostí, ze stejný buněk - jsme lidé. A když se vychvalujeme, co všechno jsme zvládli vytvořit a objevit, jak je možné, že nezvádneme žít v míru na jedné planetce?

Děkuju za přečtení, doufám že jsem nikoho neurazila. Vaše Lucmofo

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Vendëa Lissësúl Vendëa Lissësúl | 28. února 2016 v 9:11 | Reagovat

Luc, máš naprostou pravdu. Takový krásný zamyšlený článek.
A jak už jsem ti říkala v chatu, takových lidí je fakt málo.
Poslední dobou si dost všímám toho, cos popsala v prvním odstavci. Já prostě tomu člověku raděj nepíšu přes chat, ale občas ho pozvu ven. Je to lepší naživo než takhle virtuálně. Jasně, zase když ten člověk bydlí támhle kdesi v kopcích, je super být s ním takhle v kontaktu. Ale to já už zase preferuju skype. Takže...
Ale fakt super článek! Pokračuj, tohle se mi moc líbí. ;-)

2 Juliet Juliet | Web | 28. února 2016 v 21:07 | Reagovat

Urazila jsi mě pouze tou poslední větou, kterou se ptáš, zda jsi někoho neurazila. :P Honem ji utíkej smazat! K takovému D-O-K-O-N-A-L-É-M-U, sebevědomému, upřímnému článku, kde se nebojíš říct, co si myslíš, se totiž vůbec nehodí. :P Proč bys tím sákryš měla někoho urazit?! To, co popisuješ je naprosto pravdivé a... Dokonalé! Myslím tedy to, jak jsi to popsala, ta skutečnost je vlastně docela smutná... :( Taky jsem totiž měla kdysi takový pocit - že jsou všichni až moc rozlítaní, neumí se zastavit a užívat života, užívat okamžiku. Inu, to období, kdy jsem to pociťovala, bylo o mých nejdelších prázdninách v životě - po maturitě a před nástupem na výšku, což byly pomalu 4 měsíce volna. Opravdu mi to období otevřelo oči v těchto věcech a ohledech. A i když teď nevím kde mi hlava stojí, pořád mám co dělat a nikdy se nenudím (to, že se mi nechce do povinností je něco jiného, to není nuda, ale lenost), snažím se nezapomenout na to, co jsem se "naučila" v těch 4 měsících - a to je to, že láska, interakce s lidmi, srazy s přáteli a hlavně rodinou, jsou mnohem důležitější než cokoliv jiného. Být hodná, vstřícná, milující, starající se, umět naslouchat, i když zrovna nemáš čas - to je podle mě to nejdůležitější. :) Vážně, krásný článek! ♥ PS Promiň, trochu jsem si "zafilozofovala". :D

3 Juliet Juliet | Web | 28. března 2016 v 13:21 | Reagovat

Budeš s blogováním pokračovat...? :)

4 Juls Juls | 14. dubna 2016 v 18:40 | Reagovat

Prosím? O:)

5 BenyN BenyN | E-mail | 16. ledna 2017 v 20:09 | Reagovat

I found this page on 11th place in google's search results. You need some search engine optimization. Many webmasters think that seo is dead in 2017, but it's not true. There is sneaky method to reach google's top 5 that not many people know. Simply search for:  pandatsor's tools

6 WaclawH WaclawH | E-mail | 18. ledna 2017 v 8:54 | Reagovat

Chtěli byste zvýšit návštěvnost na lucmofotea.blog.cz několikrát? Hledat v google: Masitsu's tricks

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama